Liberecký kraj

Úvod

Definice a terminologie

Východiska a nástroje EVVO

EVVO v ostatních regionech a zemích

Analýza stavu EVVO Libereckého kraje:

1. Veřejná správa

2. Školy a zařízení mimoškolní výuky

3. Nevládní neziskové organizace

4. Veřejnost

5. Podnikatelský sektor

6. Další zdroje pro EVVO

7. Finanční zdroje pro EVVO

Shrnutí

Přílohy

SWOT analýza stavu EVVO v Libereckém kraji

Vize EVVO Libereckého kraje

Dlouhodobé cíle EVVO v Libereckém kraji

Akční plán EVVO v Libereckém kraji na období 2003 - 2004

Zpracovatelský tým

 

Strategie environmentální výchovy,

vzdělávání a osvěty Libereckého kraje

EVVO V OSTATNÍCH REGIONECH ČR A SOUSEDNÍCH ZEMÍCH

Česká republika
V rámci realizace Státního programu EVVO se postupně zpracovávají koncepce nebo strategie EVVO v jednotlivých krajích České republiky. 
Stupeň zpracování závisí na tom, zda jednotlivé kraje považují za důležité strategii EVVO zpracovat: nepatří totiž k dokumentům, jehož zpracování ukládá zákon, ale jde "pouze" o úkol vyplývající ze státního programu. Dalším důležitým momentem v krajích jsou NNO, které zpracování strategie většinou iniciují nebo mají velký podíl přímo na zpracování. K 30.9.2002 mají kraje ČR: 
- dokument zpracovaný a schválený radou a zastupitelstvem kraje (Královéhradecký, Zlínský
- ve stádiu schvalování radou a zastupitelstvem (Ústecký)
- část dokumentu (analýza) zpracovaný a schválený, pracuje se na koncepční části (Jihomoravský, Středočeský)
- zpracování zadané (Moravskoslezský, Pardubický, Praha, Vysočina)
- zpracování dosud nezadané a nezahájené (Jihočeský, Karlovarský, Olomoucký, Plzeňský).
Zpracovatelem koncepce je dodavatel - NNO (např. Královéhradecký, Zlínský, Středočeský kraj) nebo jiný subjekt (Moravskoslezský kraj) nebo krajský úřad, zpravidla v úzké spolupráci s NNO (např. Zlínský kraj).
Přehled stavu zpracování NNO pravidelně aktualizuje SSEV Pavučina, která tak realizuje zakázku MŽP na pomoc zabezpečení EVVO na území České republiky.

Spolková republika Německo
EVVO v SRN není řízena ani koordinována centrálně, za jednotlivé oblasti odpovídají spolkové země. Na federální úrovni jsou přijímána doporučení v jednotlivých oborech (např. implementace EVVO do osnov přípravy budoucích pedagogů, zahrnutí EVVO do osnov jednotlivých typů škol). Za obsah vzdělávání jsou odpovědné spolkové země a přímo vysoké školy.
EVVO se zabývá řada subjektů, např. centra vzdělávání, centra pro přírodu a životní prostředí, centra spotřebitelů, stranické a církevní akademie, muzea, zoologické zahrady, přírodní rezervace a další typy institucí ochrany přírody, NNO. Tři hlavní organizace (DGU - Německá společnost pro environmentální výchovu, GbU - Společnost pro profesionální vzdělávání v rámci env. výchovy, ANU - Pracovní skupina pro přírodu a environmentální vzdělávání) společně formulovaly Vzdělávací program pro udržitelný rozvoj v SRN (Bildungsprogramm fur nachhaltige Entwicklung in der BRD). 
V SRN je rozvinutá síť center ekologické výchovy financovaných ministerstvy životního prostředí spolkových zemí. Neexistuje žádný systém jejich akreditace a srovnání kvality práce. Často jsou založena na práci dobrovolníků.
NNO vedou kampaně a podporují místní iniciativy, pořádají semináře a výstavy, organizují exkurze pro všechny věkové skupiny. Státní podpora NNO je decentralizována na úroveň spolkových zemí. 

Rakousko
EVVO v Rakousku je jedním ze 12 principů národního kurikula. Ministerstvo školství a životního prostředí založily už v roce 1992 Fond ekologické výchovy, z nějž je financována střešní organizace NNO Forum Umweltbildung. Ministerstvo školství navíc podporuje EVVO formou grantů. 
Přípravu učitelů zajišťují pedagogické instituty (1. stupeň - EVVO je zahrnuta v kurzech pedagogiky a může být součástí závěrečných zkoušek) a univerzity (vyšší stupeň - EVVO je vázána na určité aprobace). 
Střediska ekologické výchovy v našem smyslu v Rakousku nepracují, existují specializované organizace pro EVVO (Forum Umweltbildung, Institut pro aplikovanou ekologickou výchovu ve Štýrsku), řada iniciativ probíhá přímo ve školách.

Slovensko
Slovensko přijalo v roce 1997 Koncepci EVVO a později řadu dílčích dokumentů (Koncepci rozvoje ekologické výchovy a vzdělávání, Strategii výchovy k ochraně přírody, Koncepci environmentální výchovy na školách, Akční plán pro prostředí a zdraví obyvatel, Koncepci vzdělávání ve státní správě, Strategii environmentální výchovy z pozice nevládních organizací atd.). Stav životního prostředí monitoruje a mimoškolní EV se věnuje Slovenská agentura životního prostředí (zabývá se i vzděláváním pracovníků státní správy, řídí 3 střediska EV). 
Na regionální úrovni nejsou systemizovaná funkční místa se zaměřením na EV, což vláda SR považuje za neúnosné. 
Největší důraz je kladen na školní a předškolní EVVO. Za doplňující prvek je považována mimoškolní EV s důrazem na její dopad na širokou veřejnost. Velký význam přikládá slovenská vláda environmentálnímu vzdělávání zaměstnanců státní správy. 
Za integraci prvků EV do osnov přípravy pedagogů nese odpovědnost Ministerstvo školství a jednotlivé univerzity. 
Na Slovensku neexistuje střešní organizace pro činnost NNO v oblasti EVVO, jednotlivé NNO provádějí EVVO a řídí síť center.

© 2002 Společnost pro Jizerské hory, o.p.s.